Otevřená komunikace a plánování mohou rodinám, pečujícím a samotným lidem s demencí pomoci připravit se na některé situace, které mohou v průběhu onemocnění nastat, a domluvit se předem na jejich řešení. Se správnými znalostmi si lze včas zodpovědět různé méně i více závažné otázky, a předejít tak náročnému rozhodování později. V rámci plánování péče může být proto sepsáno například tzv. dříve vyslovené přání. To umožňuje každému zamyslet se a rozhodnout dopředu o tom, jak o něj má nebo nemá být pečováno ve chvílích, kdy sám již nebude takového rozhodování schopen. Jak ale začít a nad čím uvažovat? S kým svá přání konzultovat? A jak o tom všem společně mluvit? Poradíme se s právničkou zabývající se medicínským právem, JUDr. Barborou Vráblovou, MA.

Péče o blízkou osobu může být namáhavá a není ostuda požádat o pomoc. Pomoci nám mohou lidé kolem nás, rodina a přátelé, ale i stát a různé služby. Na koho se ale můžeme obrátit? Jak zažádat o příspěvek na péči a jak probíhá jeho přiznání? Jaké služby mohou s péčí pomoci? A na co vše máte nárok? Na tyto i další otázky přijde odpověďět koordinátorka respitní péče České alzheimerovské společnosti, Mgr. Lucie Hájková.

Zdá se, že lidé s demencí ztrácejí paměť. Není to však příliš zjednodušující tvrzení? Pokud se soustředíme na dlouhodobou paměť a na to, co zůstalo zachováno, zjišťujeme, že lidé s demencí stále mnoho věcí zvládnou. Uvědomíme si, že to jsou stále titíž lidé jako dřív a mění se jen způsob, jak s nimi komunikovat a jak posilovat vzájemný vztah. Právě znalost životního příběhu konkrétního člověka a orientace na to, co ve vzpomínkách zůstává, může být cestou k lepší kvalitě života jak lidí s demencí, tak těch, kteří o ně pečují a jsou s nimi v kontaktu. Se vzpomínkami lze pracovat pomocí reminiscenčních technik, které v rámci Alzheimer Café představíme.

O možnostech využití vzpomínek při péči o seniory s demencí si budeme povídat s Hanou Čížkovou a Jitkou Andresovou, členkami Reminiscenčního centra, které se věnují lektorské činnosti a poradenství pro rodiny, které pečují o svého blízkého s demencí.

V životě každého z nás se objevují situace, které jsou pro nás náročné. Situace, kdy si nevíme rady, kdy jsme rozrušení, nešťastní nebo ve stresu. To samé platí pro lidi s demencí. Ti však mohou mít vlivem onemocnění větší potíže s pojmenováním a uchopením příčiny svého aktuálního rozpoložení, a tento úkol i s jeho řešením tak často zůstává na jejich pečujících.

Pro ty ale může být často těžké některé situace, projevy chování, emoce nebo nálady rozklíčovat. Na listopadovém setkání si proto s psycholožkou Dr. Evou Nouzovou, PhD povíme, jaké situace mohou stres u lidí s demencí způsobovat, co k nim vede a proč. Budeme si povídat také o tom, jak lze ke stresovým situacím přistupovat, jaké jsou strategie, které mohou nám a našemu blízkému pomoci, nebo o tom, jak v tom všem nezapomínat také na sebe a vlastní psychickou pohodu.

Setkání pečujících, lidí s demencí i odborníků, tentokrát s JUDr. Barborou Vráblovou, MA. na téma právní ochrany člověka s demencí.

Může člověk s demencí jednat sám za sebe? Jak dlouho v závislosti na vývoji nemoci? Jaké všechny možnosti máme k zastupování a ochraně člověka s demencí? Jak formulovat zastoupení? Na co si dát pozor? Stačí nám notář nebo rozhoduje soud? Existují kritéria posouzení svéprávnosti člověka?

Většina rodin čelí v určité fázi onemocnění volbě, zda o svého blízkého pečovat doma nebo ne. S postupující nemocí se charakter péče mění, a běžným úkonem se tak stává také ošetřování, pomoc s hygienou nebo s přijímáním stravy. Málokdo má ale s takovou péčí předem zkušenost a výsledné rozhodování o formě péče je o to těžší, když nevíme, co nás čeká. Jsme proto moc rádi, že můžeme na zářijovém Alzheimer café přivítat Lucii Zdechovanovou, všeobecnou sestru specializující se na hojení ran, která nám toto téma více přiblíží.

Budeme si společně povídat o tom, jak se může rodina na ošetřování člověka s demencí připravit. Dozvíme se, co jsou běžné úkony, které k ošetřování blízkého v domácím prostředí patří, jaké pomůcky lze využít při hygieně nebo při polohování, jaká je prevence pádů, jak pracovat s proleženinami a jejich ošetřováním i o dalších aspektech péče.

Na letním setkání nebude již tradičně žádný host ani téma. Účastníci, především rodinní pečující, si mohou popovídat o čemkoliv, co je pro ně zrovna aktuální, a sdílet své zkušenosti s ostatními. Jejich témata problematiky Alzheimerovy nemoci bude moderovat Jarka Švarcbachová, ředitelka Centra Seňorina a akreditovaná koučka.

V červenci pravidelné Alzheimer Café nebude. Přejeme Vám i Vašim blízkým hezké léto a budeme se na Vás opět moc těšit v srpnu.

Každý toužíme po tom, aby nás měl někdo rád, a potřeba lásky, i v její fyzické podobě, se stářím ani s demencí většinou neodchází. Navzdory tomu je mnohdy tato potřeba u lidí s demencí z různých důvodů nenaplněná. Je časté, že se s postupem onemocnění stávají spíše předmětem péče než touhy a vzájemné blízkosti, a právě intimita, sexualita a blízkost může lidem s demencí v jejich životě chybět.

U některých lidí s demencí mohou navíc vlivem onemocnění opadnout společenské zábrany nebo úsudek o tom, co je z hlediska projevů fyzické náklonnosti přijatelné a co už ne. Může tak docházet k problematickým a pro pečující náročným situacím v domácím i profesionálním prostředí.

Jak takové situace řešit? Jak jim předcházet? Jak takové téma doma otevřít a jak se v něm pohybovat? Jak se mít i s onemocněním stále rádi a jak si dávat lásku najevo? Na toto téma přijde v červnu povídat psycholožka a socioložka PhDr.Mgr. Naděžda Špatenková, Ph.D..

Vyrovnávání se s potvrzením diagnózy může být různé s ohledem na povahu člověka, vztahy v rodině nebo na to, v jakém věku a po jak dlouhé době taková zpráva přišla. Pro většinu rodin má však taková situace přeci jen něco společného. Potvrzení toho, co většinou stejně bylo už nějaký čas ve vzduchu, otevírá prostor pro to věci pojmenovat, naplánovat, popovídat si o tom, co si kdo přeje nebo z čeho má strach. Je to prostor pro společnou komunikaci, která, ač je někdy těžká, dokáže přinést velkou úlevu.

Jak tím vším společně projít? Jak svého blízkého podpořit? Jak o nemoci, péči a všem, co to přináší, v rodině mluvit? Proč je dobré vysvětlit, co se děje, i dětem? A jak spolu i s postupem nemoci vycházet?

Na toto téma si budeme povídat s psycholožkou, Mgr. Veronikou Valentovou.