Jaký je rozdíl mezi ženským a mužským mozkem, pokud jde o riziko, že onemocníme Alzheimerovou nemocí? Působí na ženy a muže stejné ochranné a rizikové faktory? A má pohlaví vliv na léčbu, rozvoj nemoci a schopnost vzdorovat všem jejím nástrahám? O tajemstvích ukrytých v našem mozku si budeme povídat s MUDr. Julií Novákovou Martínkovou z Neurologické kliniky 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy.

POZOR ZMĚNA!

Kvůli náhlé nemoci našeho původního hosta Johana Krizova, se kterou určitě najdeme náhradní termín, jsme našli adekvátní náhradu.

Téma zůstává stejné. Přijde ředitelka Nadačního Fondu Canisterapie Martina Holmanová s 8 měsíčním štěnětem zlatého retrívra Aisha. Kromě odpovědí na otázky moderátorky a účastníků předvede ukázky využití pejska při práci se seniory.

První Alzheimer Café v novém roce se ponese v duchu optimistického štěkotu a něžného kočičího mňoukání. Se specialistkou na péči o nemocné seniory si budeme povídat o zapojení domácích mazlíčků do aktivizace lidí s Alzheimerovou nemocí. Jaké benefity může toto spojení přinést, co od interakce člověka a zvířete můžeme očekávat a co bychom se mohli my sami od čtyřnohých přátel přiučit? Přijďte si pro pohlazení a pomocnou tlapku v úterý 9.1. v 18.00.

Prosincové AC bude věnované tématu aktivizace lidí s Alzheimerovou nemocí. Jak vzájemně komunikovat? Do kterých činností bychom je měli zapojovat? Jak a proč živit zájem o svět kolem a různé činnosti? Jak vůbec k člověku s Alzheimerovou nemocí přistupovat? Proč využívat přístup „tady a teď“ a k čemu nám naopak pomůžou znalosti z jeho historie? O komunikaci s nemocným Alzheimerovou nemocí si budeme povídat s aktivizační pracovníci Michaelou Berkovičovou z centra Seňorina.

Tentokrát se podíváme na historické souvislosti a s naším hostem, doc. MUDr. Ivou Holmerovou, rozebereme důvody, proč před mnoha lety vznikla Česká alzheimerovská společnost, a to i s odkazem na vývoj evropské strategie Alzheimer Europe. Jak se v čase vyvíjela a proměňovala kvalita a filosofie péče u nás v ČR. Paní docentka, jakožto zakladatelka ČALS a Gerontologického centra, pohovoří také o tom, jaké vydávají praktické pomůcky, brožury a studie usnadňující práci pečujícím osobám. Dále představí projekty v rámci ČR i Evropy, které pomáhají právě pečujícím a do kterých se mohou zapojit pacienti a jejich rodiny. Součástí rozhovoru budou praktické otázky, které mohou klást na místě rodinní i profesionální pečující o blízké s demencí.

Říjnové Alzheimer Cafe přivítá neuroložku a výzkumnou pracovnici MUDr. Kateřinu Sheardovou, Ph.D, se kterou si budeme povídat, jak pomocí mindfulness aktivit a dalších technik zaměřených nejen na trénink mozku, ale i celkové vyladění psychiky, zmírňovat dopady Alzheimerovy nemoci a ostatních neurodegenerativních onemocnění. Tipy a rady budeme mít nejen pro nemocné, ale i pro pečující, neboť i oni potřebují vzdorovat neblahým dopadům chronického stresu.

Přijďte, poradíme vám.

Příští Alzheimer Café nás čeká po prázdninách, a to jako vždy, první úterý v měsíci, tedy 5. září. Přivítáme právničku Barboru Steinlauf, jež se specializuje na zdravotní právo. Hostem večera nebude poprvé a tak rozšíříme a doplníme informace o všech právních aspektech spojených s onemocněním demencí. A to nejen těch, které se týkají nemocného, ale i jeho rodiny. Co je z právního hlediska nutné po vyřčení diagnózy vyřešit nejdřív? V čem se lidé nejvíc ztrácejí? A kde mohou hledat základní právní pomoc? Přijďte, poradíme vám.

I drobné poranění, jako je třeba tříska nebo štípnutí komára, může člověka s behaviorální poruchou
nepříjemně rozrušit. Co ale pak větší rány, kterým se čas od času nevyhne nikdo? A jak se vyvarovat
proleženin neboli dekubitů u pacientů s omezeným pohybem? Partie, na kterých nemocný většinou
času leží nebo sedí, jsou totiž vystavené stálému tlaku, k němuž není lidská pokožka přizpůsobená.
Kvůli stlačení měkkých tkání mezi kostí a tvrdou podložkou neprokrvuje, což má za následek
odumírání tkáně a hrozí i otrava krve. Tento černý scénář ale nenastane, pokud budete vědět, jak
s člověkem s omezenou hybností zacházet, na co si dát při péči v domácím prostředí pozor.
V červnovém Alzheimer Café si o tom budeme povídat s gerontoložkou Hanou Polákovou, která se ve
své praxi specializuje na chronické a obtížně se hojící rány.

Stejně jako člověku, který má zlomenou nohu, usnadní pohyb berle, tak i pro nemocné s demencí
existují pomůcky, které usnadní běžný režim nejen jim, ale i těm, kdo o ně pečují. A nejde jen o běžné
denní úkony, ale o trénink behaviorálních schopností a také hru. A jak se vůbec změní domácnost,
když ji sdílíme s člověkem, u něhož byla diagnostikována demence? Na co si dát pozor, co odstranit
z bytu a co naopak pořídit? Jaké pomůcky usnadní život a jak nemocného člověka zabavit? To je
oblast, ve které zpočátku tápou úplně všichni. Proto jsme do květnového Alzheimer Café pozvali hned
dvě odbornice na péči v domácím prostředí – vedoucí odlehčovacích služeb organizace Cesta domů
Martinu Tesařovou a její kolegyni Alenu Štěpánovou. Obě dámy mají obrovské zkušenosti s péčí o
pacienty v domácím prostředí a velmi rády se o ně podělí.

Ti, kdo pečují o své blízké, často trochu zapomínají na sebe. Ve snaze poskytnout co největší podporu
a podmínky druhým mají pečující jen málo času se zastavit a dobít sám sobě baterky, jak se lidově
říká. Jenže bez odpočinku hrozí brzké vyhoření, někomu dokonce i kolaps. Jak by tedy měl vypadat
režim péče o blízkého člověka v rámci rodiny? Proč se vždycky automaticky předpokládá, že největší
část péče o nemocného převezme žena? Jaká je role vnoučat, jedná-li se o babičku nebo dědu? Komu
a kdy si říci o pomoc? Kam se zajít poradit, když nevíme, jak dál? A jak se vypořádat se stavy, kdy
občas projevíme vůči našemu blízkému nedostatek pochopení prostě jen proto, že jsme unavení a
reagujeme podrážděně?
V dubnovém Alzheimer Café přivítáme terapeutku Veroniku Valentovou, která se již několik let
angažuje v péči o seniory. Má řadu zkušeností z různých organizací s psychologickou podporou
seniorů jak v domácím prostředí, tak při pobytu v sociálních službách. V rámci své praxe poskytuje
psychologickou a psychoterapeutickou péči nejen samotným seniorům, ale i pracovníkům sociálních
služeb a rodinným pečujícím.

Na návštěvě u geriatra… anebo u gerontologa? Jaký je rozdíl mezi těmito dvěma slovy? A když přijdete ke geriatrovi, co vám bude lékař vyšetřovat a proč? S lékařkou Zuzanou Šnajdrovou si budeme v lednovém Alzheimer Café povídat o péči, jíž vyžadují staří lidé.

Pustíme se po stopách chování našich zestárlých blízkých. Vysvětlíme, že ne každé chování je příznakem počínající demence. Člověk možná jen hůř slyší nebo je ovlivněn tlumícími léky, což blízcí někdy mohou vnímat jako počínající změny na mozku. Co ještě ovlivňuje naše chování v seniorském věku a kdy jde skutečně o první příznaky demence?

Nahlédneme rovněž do geriatrické ordinace a podíváme se, co všechno geriatr se svými pacienty řeší. Spočívá jeho práce víc v komunikaci se seniorem, anebo jeho rodinnými příslušníky? Proč se vždycky ptá na užívané léky a jak vlastně s člověkem, jenž trpí nějakou formou demence, jednat? A pomůže v tomto případě psychiatrický odborník?

Řeč bude nejen o seniorech samotných, ale také o lidech, kteří o ně v domácím prostředí pečují. Jak pracovat se svými vlastními emocemi a také únavou. Na závěr Alzheimer Café si položíme otázku, co je vlastně cílem péče o osobu trpící demencí. Je to „pouze“ zajištění základních potřeb, protože už nic jiného tak zvaně nemá cenu? Anebo je dobré se snažit o něco navíc. A co by to „něco navíc“ mělo být?