Plánování péče s sebou nese mnoho různých otázek, jejichž odpovědi jsou jen málokdy zcela jednoznačné. Zorientovat se v dostupných možnostech, najít způsob péče a podpory, který bude příjemný jak člověku s demencí tak i jeho blízkým, a připravit se na možné změny v budoucnu nebývá zpočátku snadné. Navíc když mnohdy i v rámci rodiny panuje vícero názorů.
Jak tedy s plánováním péče začít, na co se zaměřit? Jak nad péčí přemýšlet a jak o ní společně mluvit? Co obnáší péče doma a co dělat, když péče doma není možná? Jak postupovat dál? Jak komunikovat s blízkým o přemístění do domova? Jaká jsou kritéria výběru vhodného domova? Jak pomoci obtížnému procesu přechodu z domova do zařízení? Jak vybavit pokoj a co mít s sebou? Jak podpořit klienta a adaptační proces?

Na tyto a další otázky bude odpovídat Mgr. Adéla Jirglová, individuální poradkyně projektu Pečujeme o ty, kteří pečují II.

Setkání se uskuteční v Chomutově, v Café Atrium, Palackého 4995/85, v areálu městské knihovny.

Poradna Alzheimer Point vznikla mimo jiné jako reakce na nedostatek a roztříštěnost informací pro pečující o blízké s demencí. Kromě informací nabízí pečujícím bezpečný prostor pro vyslechnutí a otevření jakéhokoliv tématu.

Záznam z květnového setkání si můžete poslechnout zde:

Ing. Jitka Andresová, která tuto poradnu v Praze vede pod hlavičkou Reminiscenčnho centra a za podpory Alzheimer nadačního fondu, bude na květnovém Alzheimer Café povídat o tom, s jakými tématy pečující nejčastěji přicházejí, jak setkání v poradně probíhá nebo proč je pro Alzheimer Point důležitá multidisciplinární spolupráce. Uvedeme také příklady dalších odborníků a podpůrných organizací a iniciativ, které jsou pečujícím k dispozici. Během setkání se navíc můžete zeptat i na své konkrétní dotazy.

Toto téma jsme z náhlých organizačních důvodů zařadili namísto plánovaného tématu Specifika stravování lidí s demencí. To proběhne na podzim, o přesném datu Vás budeme informovat.

Jak se dostat k diagnóze? Jaká jsou onemocnění způsobující syndrom demence?
Jaké jsou jejich projevy? Je možná prevence?
Kam se obrátit o pomoc? Jak mám komunikovat s lidmi s demencí?

Na tyto a další otázky bude v rámci historicky prvního Alzheimer Café ve Znojmě odpovídat zkušený lékař a geriatr, MUDr. Mgr. Daniel Hudeček, Ph.D.

Setkání se uskuteční v galerii GaP / Galerie a Prostor, Kollárova 27, Znojmo.

S postupem Alzheimerovy choroby se může zhoršovat úsudek, náhled na různé situace, orientace v prostoru a čase, mohou se objevit halucinace nebo změny chování. Nejen to může zapříčinit vznik situací, které nás mohou zaskočit.

Na anonymní linku Senior telefon Života 90 se obrací velká škála lidí, mezi nimi také lidé s demencí a blízcí, kteří o ně pečují. Vedoucí linky Mgr. Aneta Mundok Nitschová nám na dubnovém Alzheimer Café povídala o tom:

• v jakých situacích jim lidé běžně volají,
• s jakými problémy se na krizovou linku nejčastěji obracejí,
• jak některé z častých krizových situací řešit,
• kam se dál obrátit pro pomoc.

Setkání proběhlo v Kavárně Pražírna Voznice, Na Poříčí 1041/12, v pasáži Paláce YMCA, Praha 1 – Nové Město.

Na březnovém Alzheimer Café jsme mluvili o problémech s pamětí, příznacích demence a testech, které pomohou určit diagnózu.

Hostem byla MUDr. Martina Laczó z Kognitivního centra FN Motol, která nám řekla:

– jaké potíže poukazují na neurodegenerativní onemocnění, které způsobuje syndrom demence,
– kde hledat odbornou pomoc v případě potíží s pamětí,
– jak probíhá komplexní diagnostika poruch kognitivních funkcí,
– jestli je možné jít na vyšetření paměti a kognitivních funkcí v rámci prevence.

Vstup a jeden nealkoholický nápoj je pro všechny účastníky zdarma.

Setkání proběhlo v Kavárně Pražírna Voznice, Na Poříčí 1041/12, v pasáži Paláce YMCA, Praha 1 – Nové Město.

S ohledem na epidemiologickou situaci bylo únorové Alzheimer Café pouze online.

Vyrovnat se s vážnou nemocí není snadné. Reakce na potvrzení diagnózy Alzheimerovy choroby je u každého jiná. Záleží na povaze člověka, vztazích v rodině nebo na tom, v jakém věku nemoc přišla.

Pojmenování problému, který už stejně byl nějaký čas ve vzduchu, otevírá prostor pro plánování a rozmluvy o tom, jak si kdo péči představuje, jakým způsobem je ochoten se zapojit nebo z čeho má strach. Je to prostor pro společnou komunikaci, která dokáže přinést velkou úlevu, i když je někdy těžká.

Ve videu jsme si povídala Anežka Příhodová s psycholožkou Veronikou Valentovou o tom:

• Jak Alzheimerovu nemoc v rodině přijmout
• Jak blízkého postiženého syndromem demence podpořit
• Jak mluvit o nemoci a péči s rodinou a přáteli
• Jak vysvětlit dětem, co se děje
• Jak spolu vycházet navzdory postupující demenci

Psycholožka a terapeutka Veronika Valentová se dlouhodobě věnuje péči o seniory, kterým poskytuje psychologickou podporu jak v domácím prostředí, tak během pobytu v sociálních službách. Vedle toho nabízí psychoterapeutická sezení pracovníkům v sociálních službách a rodinným pečujícím.

S ohledem na epidemiologickou situaci bylo lednové Alzheimer Café pouze online.

Pokud potřebujete vědět, kde vám pomohou s péčí o blízkého s demencí, podívejte se na rozhovor Anežky Příhodové s psycholožkou Lucií Hájkovou.

Péče o člověka s demencí může být velmi náročná nejen psychicky a emočně, ale i fyzicky a finančně. Pomoci nám mohou lidé kolem nás, rodina a přátelé, ale i stát a sociální odlehčovací služby.

Na koho se můžete obrátit? Jak zažádat o příspěvek na péči a jak probíhá jeho přiznání? Na které služby můžeme příspěvek na péči použít? A na jakou pomoc má nárok přímo pečující? Na tyto a další otázky odpovídala koordinátorka respitní neboli odlehčovací péče České alzheimerovské společnosti, Mgr. Lucie Hájková.

O Montessori metodě se běžně hovoří v souvislosti se vzděláváním dětí. Tento přístup je ale možné využít také při péči o seniory a to především u těch, kteří trpí demencí.

Filosofie Montessori je založena na principu “pomoz mi, abych to dokázal sám” a jejím hlavním cílem je umožnit našim blízkým samostatnost, svobodu a důstojnost co nejdéle. Lidé s demencí bývají často konfrontováni s tím, co již nedokáží a jakých chyb se dopouští. Péče v duchu Montessori principů se zaměřuje naopak na to, co člověk ještě navzdory věku či nemoci zvládne a co mu umožní zůstat součástí běžného života. Možnost zapojit se, někdy i zdánlivými drobnostmi, do dění v domácnosti může člověku s demencí přinést cenný pocit sounáležitosti, normálnosti a užitečnosti.

Každodenní péče o blízkého člověka může ale být někdy náročná a občas je těžké najít nejen společné aktivity, ale i společnou řeč. Na prosincovém setkání si proto ukážeme konkrétní tipy inspirované Montessori přístupem. Povíme si, proč je tento přístup vhodný také pro seniory s demencí, jak ho lze jednoduše aplikovat doma a jak nám může pomoci vytvořit doma příjemné a inspirativní prostředí. Ukážeme si konkrétní pomůcky a aktivity, které můžete doma se svými blízkými využít.

Jak vybrat vhodné zařízení sociální péče? Jak pomoci obtížnému procesu přechodu z domova do zařízení? Jak vybavit pokoj a co mít s sebou? Jak podpořit klienta a adaptační proces?
Na toto téma si budeme povídat s odbornicemi z praxe, zkušenými sociálními pracovnicemi Mgr. Lucií Škarvadovou Dis., z Domova Vlčí mák při ÚVN a Bc. Pavlínou Tonarovou z Domova Pod Kavčí skalou.

Nově se toto setkání uskuteční v kavárně Pražírna Voznice, v paláci YMCA na adrese Na Poříčí 1041/12, Praha 1, 110 00

Syndrom demence patří mezi nejobávanější nemoci stáří mimo jiné proto, že je spojen se závislostí na ostatních. Může vzniknout z řady různých příčin a u řady z těchto příčin není navzdory intenzivním výzkumům zatím přesně známý mechanismus jejich vzniku. Přestože zatím neexistuje jednoznačný a spolehlivý recept, je možné pro sebe v tomto ohledu udělat hodně, a snížit tak významně riziko rozvoje demence. A to v každém věku. Tomuto tématu se budeme věnovat společně s geropsycholožkou PhDr. Hanou Georgi, Ph.D.