S ohledem na epidemiologickou situaci bylo únorové Alzheimer Café pouze online.

Vyrovnat se s vážnou nemocí není snadné. Reakce na potvrzení diagnózy Alzheimerovy choroby je u každého jiná. Záleží na povaze člověka, vztazích v rodině nebo na tom, v jakém věku nemoc přišla.

Pojmenování problému, který už stejně byl nějaký čas ve vzduchu, otevírá prostor pro plánování a rozmluvy o tom, jak si kdo péči představuje, jakým způsobem je ochoten se zapojit nebo z čeho má strach. Je to prostor pro společnou komunikaci, která dokáže přinést velkou úlevu, i když je někdy těžká.

Ve videu jsme si povídala Anežka Příhodová s psycholožkou Veronikou Valentovou o tom:

• Jak Alzheimerovu nemoc v rodině přijmout
• Jak blízkého postiženého syndromem demence podpořit
• Jak mluvit o nemoci a péči s rodinou a přáteli
• Jak vysvětlit dětem, co se děje
• Jak spolu vycházet navzdory postupující demenci

Psycholožka a terapeutka Veronika Valentová se dlouhodobě věnuje péči o seniory, kterým poskytuje psychologickou podporu jak v domácím prostředí, tak během pobytu v sociálních službách. Vedle toho nabízí psychoterapeutická sezení pracovníkům v sociálních službách a rodinným pečujícím.

S ohledem na epidemiologickou situaci bylo lednové Alzheimer Café pouze online.

Pokud potřebujete vědět, kde vám pomohou s péčí o blízkého s demencí, podívejte se na rozhovor Anežky Příhodové s psycholožkou Lucií Hájkovou.

Péče o člověka s demencí může být velmi náročná nejen psychicky a emočně, ale i fyzicky a finančně. Pomoci nám mohou lidé kolem nás, rodina a přátelé, ale i stát a sociální odlehčovací služby.

Na koho se můžete obrátit? Jak zažádat o příspěvek na péči a jak probíhá jeho přiznání? Na které služby můžeme příspěvek na péči použít? A na jakou pomoc má nárok přímo pečující? Na tyto a další otázky odpovídala koordinátorka respitní neboli odlehčovací péče České alzheimerovské společnosti, Mgr. Lucie Hájková.

O Montessori metodě se běžně hovoří v souvislosti se vzděláváním dětí. Tento přístup je ale možné využít také při péči o seniory a to především u těch, kteří trpí demencí.

Filosofie Montessori je založena na principu “pomoz mi, abych to dokázal sám” a jejím hlavním cílem je umožnit našim blízkým samostatnost, svobodu a důstojnost co nejdéle. Lidé s demencí bývají často konfrontováni s tím, co již nedokáží a jakých chyb se dopouští. Péče v duchu Montessori principů se zaměřuje naopak na to, co člověk ještě navzdory věku či nemoci zvládne a co mu umožní zůstat součástí běžného života. Možnost zapojit se, někdy i zdánlivými drobnostmi, do dění v domácnosti může člověku s demencí přinést cenný pocit sounáležitosti, normálnosti a užitečnosti.

Každodenní péče o blízkého člověka může ale být někdy náročná a občas je těžké najít nejen společné aktivity, ale i společnou řeč. Na prosincovém setkání si proto ukážeme konkrétní tipy inspirované Montessori přístupem. Povíme si, proč je tento přístup vhodný také pro seniory s demencí, jak ho lze jednoduše aplikovat doma a jak nám může pomoci vytvořit doma příjemné a inspirativní prostředí. Ukážeme si konkrétní pomůcky a aktivity, které můžete doma se svými blízkými využít.

Jak vybrat vhodné zařízení sociální péče? Jak pomoci obtížnému procesu přechodu z domova do zařízení? Jak vybavit pokoj a co mít s sebou? Jak podpořit klienta a adaptační proces?
Na toto téma si budeme povídat s odbornicemi z praxe, zkušenými sociálními pracovnicemi Mgr. Lucií Škarvadovou Dis., z Domova Vlčí mák při ÚVN a Bc. Pavlínou Tonarovou z Domova Pod Kavčí skalou.

Nově se toto setkání uskuteční v kavárně Pražírna Voznice, v paláci YMCA na adrese Na Poříčí 1041/12, Praha 1, 110 00

Syndrom demence patří mezi nejobávanější nemoci stáří mimo jiné proto, že je spojen se závislostí na ostatních. Může vzniknout z řady různých příčin a u řady z těchto příčin není navzdory intenzivním výzkumům zatím přesně známý mechanismus jejich vzniku. Přestože zatím neexistuje jednoznačný a spolehlivý recept, je možné pro sebe v tomto ohledu udělat hodně, a snížit tak významně riziko rozvoje demence. A to v každém věku. Tomuto tématu se budeme věnovat společně s geropsycholožkou PhDr. Hanou Georgi, Ph.D.

Jak se dostat k diagnóze? Jaká jsou onemocnění způsobující syndrom demence? Jaké jsou jejich projevy? Je možná prevence? Kam se obrátit o pomoc? Jak mám komunikovat s lidmi s demencí? Na tyto a další otázky bude v rámci
historicky prvního Alzheimer Café v Chomutově odpovídat zkušená poradkyně poradny Alzheimer Point, Ing. Jitka Andresová.
Jitka je též spoluautorkou knihy V bludišti jménem Alzheimer, kterou návštěvníkům Alzheimer Café představí, zájemci si knihu mohou na místě i zakoupit.

Alzheimer café se bude konat v Café Atrium, Palackého 4995/85, Chomutov – areál městské knihovny. Moc se na Vás těšíme.

Setkání pečujících, lidí s demencí i odborníků s právničkou zabývající se medicínským právem JUDr. Barborou Steinlauf (Vráblovou), MA, Ph.D., tentokrát na téma právní ochrany člověka s demencí.

Jaké jsou možnosti zastupování a ochrany člověka s demencí? Do kdy může člověk s demencí jednat sám za sebe? Jaké náležitosti mají jednotlivé instituty zastupování a k čemu opravňují? Kdy žádat o opatrovnictví? Jaká jsou práva a povinnosti opatrovníka? Co je to dříve vyslovené přání?

Nově se toto setkání uskuteční v Pražírně Voznice na adrese Na Poříčí 1041/12, Praha 1, 110 00.

V létě pravidelné Alzheimer Café není. Přejeme Vám i Vašim blízkým hezké léto a budeme se na Vás opět moc těšit v září.

Ke shlédnutí ZDE.

Péče o člověka s demencí s sebou přináší svá úskalí, ať už probíhá v domácím nebo institucionálním prostředí. Jak rodinní pečovatelé, tak i profesionálové se mohou setkat se situacemi, které jsou pro ně náročné a obtížně řešitelné. Jednou z možností, která pečujícím může pomoci v kontaktu a komunikaci s nemocnými, je Validace podle Naomi
Feil ® .
Jde o komunikační metodu umožňující pečujícím lépe porozumět lidem s demencí, a zmírnit tak případný stres, nervozitu či agresivitu. O principech validace, která může pozitivně ovlivnit vzájemný vztah, si budeme povídat s Mgr. Renátou Nentvichovou Novotnou, sociální pracovnicí a lektorkou validace.

Ke shlédnutí ZDE.

Při péči často hledáme inspiraci na aktivity v domácím prostředí, které pomohou zpestřit volný čas s blízkými s demencí.

Spoluautorky knihy „Taneční v noční košili – 52 příběhů pro oživení vzpomínek“ Klára Cingrošová a Radka Franců představí, jak lze prostřednictvím příběhů z knihy oživit vlastní vzpomínky. Ukáží na praktických příkladech, jak vybavené vzpomínky tvořivým způsobem zaznamenat a jak je následně vhodně využít.

Na setkání též představí i své další interaktivní knihy pro seniory, které pomohou citlivě procvičit paměť v domácím prostředí. „Knížka pro vzpomínání a procvičování paměti“, „Vlastivědná knížka pro vzpomínání a procvičování paměti“, „Jak jsme vařili a jedli“.