Při péči často hledáme inspiraci na aktivity v domácím prostředí, které pomohou zpestřit volný čas s blízkými s demencí.

Spoluautorky knihy „Taneční v noční košili – 52 příběhů pro oživení vzpomínek“ Klára Cingrošová a Radka Franců představí, jak lze prostřednictvím příběhů z knihy oživit vlastní vzpomínky. Ukáží na praktických příkladech, jak vybavené vzpomínky tvořivým způsobem zaznamenat a jak je následně vhodně využít.

Na setkání též představí i své další interaktivní knihy pro seniory, které pomohou citlivě procvičit paměť v domácím prostředí. „Knížka pro vzpomínání a procvičování paměti“, „Vlastivědná knížka pro vzpomínání a procvičování paměti“, „Jak jsme vařili a jedli“.

Další témata i s jejich řečníky zde budeme průběžně zveřejňovat.

Může konverzační umělá inteligence nahradit lidskou komunikaci? Určitě ne. Ale lze ji užitečně využít v oblasti duševního zdraví? Dokážou technologie pomáhat lidem s psychickými potížemi, pocity úzkosti a osamění či problémy s pamětí? A měli bychom se z “mluvících robotů” radovat, anebo se jich obávat? Odpověď není jednoznačná a vztahuje se k jednotlivcům, jejich přístupu k technologiím a taky životním zkušenostem.  

Naši hosté, Mgr. Markéta Vaňková a Mgr. Ondřej Hrách ze společnosti Promethist nám povyprávějí o tom, jak může probíhat interakce mezi člověkem a konverzačními technologiemi, a představí možnosti jejich využití i pro pacienty s počínající Alzheimerovou nemocí. Dozvíme se, pro koho mohou být konverzační technologie vhodným společníkem, jaké jsou jejich přednosti a limity, a proč určitě nehrozí, že nahradí lidské pečovatele a terapeuty. Moderátorka rozhovoru, Jarka Švarcbachová z Nadačního fondu Seňorina doplní tipy na další technologie a jejich využití v péči o osoby s Alzheimerovou nemocí a jiným hendikepem.

Vzhledem k součané situaci proběhne událost formou video rozhovoru, který zveřejníme na našich fb stránkách.

Ke shlédnutí ZDE.

Zdravý životní styl je často zmiňován v souvislosti s civilizačními onemocněními, převážně kardiovaskulárními. Již méně se mluví o tom, že má též vliv na proces zdravého stárnutí a působí jako prevence vzniku neurodegenerativních onemocnění, jakým je například Alzheimerova nemoc.
Jaké oblasti života můžeme ovlivnit, abychom ochránili svoji paměť a ostatní kognitivní funkce? Jaká jsou specifika těchto oblastí u lidí s demencí? Jaká fyzická a mentální aktivita je vhodná? Jaký typ stravy je prospěšný a čeho je třeba se vyvarovat? Jak pečovat o své duševní zdraví i duchovní stránku života?

Na tyto i další otázky týkající se vlivu zdravého způsobu života na ochranu paměti se budeme na březnovém setkání ptát neuroložky MUDr. Kateřiny Sheardové PhD z Poradny pro poruchy paměti v ICRC – Mezinárodním centru klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně.

Vzhledem k součané situaci proběhne událost formou video rozhovoru, který zveřejníme na našich fb stránkách.

Ke shlédnutí ZDE.

V životě každého z nás se objevují situace, které jsou pro nás náročné. Situace, kdy si nevíme rady, kdy jsme rozrušení, nešťastní nebo ve stresu. O to více toto platí pro lidi s demencí.
Ti však mohou mít vlivem onemocnění větší potíže s vyjádřením a
uchopením příčiny svého aktuálního rozpoložení. Tento úkol i s jeho řešením tak často zůstává na pečujících, pro které může být často těžké některé situace, projevy chování, emoce nebo nálady rozklíčovat.

Na únorovém setkání si proto s psycholožkou Dr. Evou Nouzovou, PhD povíme, jaké situace mohou stres u lidí s demencí způsobovat, co k nim vede a proč. Budeme si povídat také o tom, jak lze ke stresovým situacím přistupovat, jaké jsou strategie, které mohou nám a našemu blízkému pomoci.

Ke shlédnutí ZDE.

Péče o člověka s demencí je velmi náročná nejen psychicky a emočně, ale i fyzicky a finančně.

O jaké příspěvky můžete žádat a jak probíhá jejich přiznání? Na co si dát pozor při podání žádostí? Jak prokazovat využití příspěvku na péči? Jaké sociální služby je možné využívat?

Jak postupovat při žádosti o příspěvek na zvláštní pomůcku a jak financovat její pořízení? O jaké pomůcky na poukaz si můžete říct praktickému lékaři či jiným specialistům?

Co je to Seniorská obálka a Euroklíč?

Na tyto a další otázky bude tentokrát odpovídat paní Aneta Ečeková Maršálová, spolumajitelka společnosti Paleta služeb s.r.o.

Ke shlédnutí ZDE.

Už jste někdy přemýšleli, jaké byste si přáli místo posledního odpočinku?
Jak by mělo probíhat poslední rozloučení? Mluvíte o tomto tématu se svými blízkými? Víte, jaká oni mají přání?

Budeme hovořit o důležitosti a smyslu rituálů, o tom jakým způsobem je možné zemřelým vyjádřit úctu a vděčnost za jejich život. Představíme Vám jeden osobitý přístup vedení obřadu rozloučení formou vzpomínkové slavnosti v přírodě. I jak může vypadat průběh obřadu pro pozůstalého s demencí.

Naším hostem bude Blanka Dobešová, spoluzakladatelka organizace Ke kořenům a správkyně a obřadnice prvního českého přírodního hřbitova Les vzpomínek.

Ke shlédnutí ZDE.

Plánování péče s sebou nese mnoho různých otázek, jejichž odpovědi jsou jen málokdy zcela jednoznačné. Zorientovat se v dostupných možnostech, najít způsob péče a podpory, který bude příjemný jak člověku s demencí tak i jeho blízkým, a připravit se na možné změny v budoucnu nebývá zpočátku snadné. Navíc když mnohdy i v rámci rodiny panuje vícero názorů.
Jak tedy s plánováním péče začít, na co se zaměřit? Jak nad péčí přemýšlet a jak o ní společně mluvit? Co obnáší péče doma a co dělat, když péče doma není možná? Jak postupovat dál? Jak komunikovat s blízkým o přemístění do domova? Jaká jsou kritéria výběru vhodného domova a jak se s případným přemístěním vyrovnat?

Na tyto a další otázky týkající se péče o blízkého s demencí se budeme ptát našeho hosta, zkušeného geriatra a praktického lékaře MUDr. Mgr. Daniela Hudečka, Ph.D.

Video zveřejníme na našem FB profilu.

Ke shlédnutí ZDE.

Vlivem postupující demence mohou lidé přicházet o schopnost komunikovat tak, jak jsme běžně zvyklí. Neznamená to však, že již nemají, co říct, nebo že nemají pocity a potřeby, které by chtěli se svým okolím sdílet. Vhodná a citlivá komunikace je právě proto ve všech fázích nemoci velmi důležitá. Vzájemné porozumění může snížit míru frustrace a pomoci pochopit chování člověka s demencí ve chvílích, kdy už jej on sám není schopen vysvětlit.

Jak spolu ale správně komunikovat? Čeho se vyvarovat? Jak předcházet nedorozumění a následnému stresu? Jaké verbální a nonverbální prostředky nám mohou pomoci? Jak se spolu domluvit v různých fázích nemoci? A jak k sobě navzdory nemoci a jejím důsledkům najít cestu?

Na toto téma přijali naše pozvání  MUDr. Martin Cikhart a Mgr. Antonín Kupec, terapeuti z Palaty – Domova pro zrakově postižené a my se na ně i na Vás těšíme!

Video zveřejníme na našem FB profilu.